Vácha Masů je českým čtenářům znám jako autor dvou románů, které byly přeloženy z angličtiny pod tituly Filosofie koček, bajka naší doby a Láska a fantazie na Kukaččích ostrovech., tato sbírka byla vydána ve spolupráci s americkým nakladatelstvím Wesma Publishers.

Autor emigroval v 50.letech do USA, kde žije doposud, po r.1989 střídavě i v Praze.

Jeho poezie je psána libozvučnou češtinou z dob našich obrozenců a pozdních lumírovců v relativně pravidelném hexasylabickém či oktosylabickém verši. V jeho poezii se odrážejí jak vzpomínky na domov, tak i zkušenosti získané v zámoří - tato dvě témata se v jeho knížce prolínají.

Ukázky z knížky:

Verše z paměti 111

JARO

Slunce se usmálo

a sníh uvadnul,

tráva se zelená,

větříček zavanul.

Kde jste vy sněhové

minulých let?

Francouzský básník Villon

znal o vás pět.

Odešli, odešli

ve velkou dál,

jaro už panuje

a s ním léta král.

LESNÍK

Kampak to lesníku

kampak to chvátáš?

oborou, lesíkem,

v blátě se čvachtáš.

Jelen a srnec utekli

a zajíček je také už fuč,

koroptvičky a bažanti

ani nejslabší zvuk.

Chceš střelit vránu?

ušetři ptačího tvorečka,

vrána ti přinese holčičku

a čáp malého chlapečka.

STARÁ STEZKA

Po staré stezce lesem jdu

a mnohokrát jsem tudy šel,

už jako malý chlapec se zde procházel

a přece jsem tu dlouho nebyl.

Teď po letech jsem tu zas

a divím se, jak dlouhý čas

uplynul, a já tu opět stál

a kolem sebe se rozhlížel.

Zlomená spadlá větev v bahně tkví

a ptáček tu ani nezazní,

já znovu vnímám tu tichou krásu,

stesk v srdci mám a vzpomínám.

MATCE

Přes hory a doly, černý les

utekl jsem do neznáma,

křížem krážem projezdil jsem svět,

co ale doma moje máma?

Vrátím se k vám, moje matičko,

jen trochu strpení,

překročím zase hranice v době temna

a přijedu k vám na posvícení.

Přes hory a doly, černý les,

počkejte, maminko, až se zšeří,

přijdu k vám tajně na večeři.

Nestalo se tak, byl to jen sen,

přešel jsem hranice, když matky už nebylo,

nebylo už temno,

byl to jen fádní bílý den.

DOPIS PŘÍTELI

Psal jsem milému příteli,

kterého jsem léta znal

a s kterým jsem vždycky

jednou za rok korespondoval.

Milý brachu, jak se vede,

další rok zas utek' nám,

dlouho jsme se neviděli,

myslím ale, že příští rok

se opět k vám podívám.

Doufám, že jsi v pořádku

a že se těšíš ze života

mně tak trochu záda bolí

jinak ale zatím nic

a co si kdo může přáti víc.

Čekal jsem dlouho na odpověď,

potom náhle v obálce

zpráva přišla v černém rámci,

že už nelze dopis dodat,

že už není příjemce.

ŠVARNÝ CHLAPEC

Dlouho, dlouho s ní koketoval

švarný chlapec ve vlaku

líbil se jí, vycítil to,

nakonec k ní přisednul.

Dlouhá cesta přes Francii

oba jeli do Španěl

byl už večer, dívka zdřímla

a na chlapce zapomněla.

Vzbudila se trhnutím vlaku

a když oči otevře

není chlapce, ni kabelky

s pláčem na svět zanevře.

PREVENTIVNÍ VÁLČENÍ

Začít válku

není žádný kumšt,

ale jak ji ukončit,

to se tak snadno nepovede,

pokud nás někdo za nos vede.

Napadneš národ

bez vyhlášení války,

potom řekneš, že jsi to tak nemyslel,

oni ti ale nebudou věřit,

budeš navždy jejich nepřítel.

Zbrojaři ti namluví,

že jsi ve velkém nebezpečí,

že musíš bojovat

místo dlouhých řečí.

Začni sám!

Jak se říká, preventivně

aby tě nenapadly

ty nepřátelské svině.

Hitler začal válku

aby ty bolševické svině

třetí říši neuškodily,

tak jednal preventivně.

Když zabiješ souseda

na základě zdání,

že by tě on mohl zabít

soudce tvou logiku nepřijme

a půjdeš do vězení.

Ale mezi národy

preventivní války nabyly váhy,

od doby Adolfa Hitlera

se projevují stejné snahy.

Skončit válku,

jak jeden človíček řek',

vyhlaste vítězství

a pak se stáhněte zpět.

To se ale tak snadno nepodaří

proto tam setrváš,

až ti nepřítel opravdu zavaří.

Bude ti zabíjet

všechny tvé pěšáky

aby sis pamatoval

že jsi vinen ty taky.

Jediné řešení,

drž hubu a zmiz,

pak už nebudeš považován

za ten odporný hmyz.

Ami go home!

Příteli, jdi domů

tam kam patříš

nikdo o tebe nestojí,

ani o tvou mocnou říš´.